Jak přežít těžké časy a zůstat pozitivní – e-kniha o tom, jak pomoci sobě a jiným v těžké době.
Již druhým rokem se všichni nějakým způsobem potýkáme s epidemií covid-19 a nemoc samotná i omezení s ní související zasahují do životů nás všech a nutí nás nějak reagovat. Epidemie zasáhla některé z našich žáků velice silně – sami si prošli nemocí, byli svědky toho jak jim rodiče a prarodiče končí na jednotkách intenzivní péče a dokonce na covid umírají, jak se zhoršují vztahy v rodinách, eskaluje napětí a násilí, prohlubuje se frustrace ze sociální izolace a online výuka se po tak dlouhé době stává jak pro ně tak i pro kantory těžkým břemenem.
Dnes při pohledu zpět si myslím, že první rok jsme zvládli velice dobře, zachovali jsme si nadšení, optimismus, naučili jsme se spoustě nových věcí, pomáhali jsme všem, kdo se ocitli v těžké životní situaci a hledali způsoby, jak je povzbudit. Ale pak přišly Vánoce a leden a naděje, že se brzy vrátí do školy, která dodávala našim žákům sílu vše zvládat a nepropadat frustraci, pohasla. Ti, kdo nebyli psychicky odolní a neměli dobré zázemí, začali trpět depresemi, objevily se poruchy příjmu potravy, závislost na počítačových hrách, na sociálních sítích …….. A ve mně narůstalo přesvědčení, že je nejvyšší čas obrátit pozornost žáků od jejich frustrací a problémů směrem ven, aby začali dělat praktické věci, kterými pomohou sami sobě ale i lidem kolem.
A tak přišel projekt e-knihy s pracovním názvem: Jak přežít covid a nezbláznit se (později jsme název změnili na více univerzální: Jak přežít těžké časy a zůstat optimistou), na kterém moji úžasní žáci pracovali celý měsíc. Kniha měla několik částí: krátký test, který odhalil, jak na tom právě jsem, nápady, co můžu a budu dělat pro své tělo, duši a ducha, když budu cítit špatně, co můžu a budu dělat pro své nejbližší, abych jim pomohl a skutkem ukázal, že mi na nich záleží. Další stránka měla obsahovat fotografii anebo kresbu něčeho hezkého, co je kolem mě a stránka nazvaná „Gratitute Page“ (stránka vděčnosti) měla vést žáky k tomu, aby začali přemýšlet o všech dobrých věcech, které v životě mají a za které by měli být vděčni. No a poslední stránku jsme dopsali minulý týden.
Ukázky velice zdařilých projektů můžete najít zde:
1AC2: https://read.bookcreator.com/library/-MRyhZc6y0Ukdee3nias
1AC1: https://read.bookcreator.com/library/-MTgJuojsYE2lcM3jmkj
2AC a 3AC: https://read.bookcreator.com/library/-MRsWXAYS7Jvgde5TOs7
3AC: https://read.bookcreator.com/library/-MUbkYIWzvFwiat8wsUI
Výsledek předčil má očekávání. Většina studentů to vzala vážně a vytvořili nádherné online knihy, kde jsem měla tu výsadu nahlédnout do jejich životů a sledovat, jaká rozhodnutí přijímali ohledně svého stavu, někteří začali sportovat anebo alespoň chodit na procházky a poctivě zaznamenávali své denní výkony, někteří začali trávit čas děláním věcí, které jim přinášely radost, naučili se plést, začali pěstovat bylinky, těšit se z maličkostí….. Šokovali své rodiče tím, že najednou uklidili celý dům, navařili pro všechny oběd nebo večeři, upekli buchtu, venčili pejska sousedce, která byla v karanténě….. Nafotili překrásné obrázky všedních věcí, ve kterých najednou uviděli skrytou krásu a napsali 80 nádherných „Gratitute pages“, kde se vyznávali z toho, jak jsou vděčni za své rodiče, sourozence, přátelé, střechu nad hlavou, postel… A poslední kapitolu jsme právě dopsali – společně jsme navštívili místa, která stála v první linii, a poděkovali jsme těm, kdo v epidemii obětovali nejvíc – nemocnice, azylový dům a domov pro seniory Sosna. A moji žáci už dnes ví, že „Jedním z nejkrásnějších zadostiučinění v životě je, že kdykoli se upřímně snažíme pomoci jinému, pomáháme
i sami sobě.“ R. W. Emerson.