Byl to podzimní den jako každý jiný. Lehce mrholilo, zrána počasí příliš nepřálo. Avšak brzy poté, co náš vlak minul Pardubice, tak se obloha až zázračně vyjasnila a v dáli již bylo možno vidět Prahu. Po příjezdu na Hlavní nádraží jsme procházeli hlavní město skrze Václavské náměstí, na jehož vrchním konci se tyčí jedna z pražských dominant – Národní muzeum. Posléze jsme též zahlédli z davu turistů Pražský orloj a kráčeli si to Pařížskou ulicí a Josefovem až k Právnické fakultě. Přes náplavku jsme došli až na Palachovo náměstí, kde se o zraky kolemjdoucích soustavně pralo Rudolfinum a Filozofická fakulta. Odtamtud to bylo již jen pár kroků ke Karlovu mostu, jenž byl doslova zaplaven houfy návštěvníků ze všech možných zemí, tudíž přejít přes Vltavu bylo lehce problematické, leč nic, co by bylo nad naše síly. Na Malé Straně nás již očekával Valdštejnský palác, sídlo Senátu Parlamentu ČR. Tam jsme absolvovali prohlídku různých sálů a chodeb se specifickým zdobením a navštívili jsme též zasedací místnost Senátu. Nakonec za námi přišel rodák z Jablunkova, senátor Jiří Drahoš, který nám umožnil pokládat takřka jakékoliv dotazy. Nu a poté nám nezbývalo nic jiného než se pomalu vrátit velice podobnou trasou zpět na nádraží, nasednout na vlak a sledovat, jak se mihotají světla večerní Prahy.
Maxmilián Turoň