Výběrová řízení s profesionálními personalisty, pohovory

Den 17. únor 2020 se stal dnem výběrových pohovorů s profesionálními personalisty Slezské diakonie pro naši maturitní třídu 4. A.

Studenti mi slíbili, že naše webové stránky obohatí sami svými příspěvky o výše uvedené akci.

Z tohoto důvodu uvádím dále jen text, který mne nedávno velmi oslovil…

Pojem povolání je… Někdo jej chápe podobně jako zaměstnání či profesi. U jiných je ale jeho chápání spojeno s posláním, s naplněním, se smyslem, který chceme v práci a svých životních rolích obecně nalézat. I samotný význam slova nás upozorňuje na určitý širší a obecnější rozměr. Nestojíme jen v situaci, kdy pracujeme “na nějaké pozici”, kdy se něčím “zaměstnáváme”, ale kdy jsme voláni, povoláváni k nějakému určení.

Cítíme, že to, co děláme, má smysl jak pro nás, tak pro druhé lidi. Cítíme, že pro danou činnost máme předpoklady, máme pro ni určitý talent, že je v naší přirozenosti, že nám jde a že nás také baví. Dokážeme o ní povídat se zápalem. Cítíme, že toto je naše místo v životě, že jsme jím užiteční.

Nemusí se přitom vždy jednat právě a pouze o naše zaměstnání nebo může být mezi povoláním a zaměstnáním jen určitý vztah. Někdo najde své povolání či poslání (v dané životní etapě) ve starosti o vlastní děti a rodinu. Pro jiného je povoláním chránit a předávat tradice a zvyky, chránit přírodu a životní prostředí. Jeho zaměstnání ale není ekolog či etnolog, ale je třeba řemeslníkem, který používá tradiční šetrné výrobní postupy. A pro třetího může být “povoláním” psaní knih, ale protože se touto činností obtížně uživí, našel si jiné zaměstnání, které však jako své povolání necítí. Ne každé zaměstnání musí být povoláním a ne každé povolání musí být zaměstnáním.

Povolání se někdy těžko uchopuje slovy a je často spojeno spíše s určitým typem činností, realizací talentu a naplňováním nějaké osobní, společenské či kulturní potřeby než s konkrétní rolí.

Povolání v tomto širokém smyslu se pak dotýká našeho osobního poslání, hledání životního smyslu, které má pro nás být jednou ze zásadních otázek, na kterou si na cestě životem musíme odpovídat.

Ve vztahu ke své práci bychom pak měli znát toto své povolání, pátrat po něm a hledat jej. Takto lze chápat naše povolání právě jako nalézání osobního smyslu a naplnění v práci, našich aktivitách, rolích a činnostech.

Na prastaré a slavné delfské věštírně byl nejen známý nápis “Poznej sama sebe”, ale také méně známý nápis “Ničeho příliš”. A vzhledem k tomu, že delfská věštírna byla institucí, která dokázala úspěšně fungovat a přitahovat zástupy klientů minimálně po 1200 let, je velmi pravděpodobné, že v těchto tezích bude obsaženo velmi mnoho moudrosti. Nalezení svého povolání a poslání tedy neznamená, že se staneme workoholiky a nebudeme se v životě věnovat ničemu jinému. Právě naopak. Nalezení povolání osvobozuje a uvolňuje. Ten, který jej nalezl, se stává workoholikem jen zřídka:

Protože kdo ví, že je na správném místě, ví nejen, že mu nic nemůže utéct, ale ví také, že o správném místě rozhoduje velice často právě správná míra…

Děkuji Vám, milí studenti, že jste se na pohovory zodpovědně připravili.

Přeji Vám krásná a naplňující p o v o l á n í

M. Schulhauserová